Celiakie a vaše otázky

Co je celiakie?

MUDr. Per Pavelka, Interní a gastroenterologická ordinace

Celiakie je trvalá intolerance lepku v potravinách. Celiakie je geneticky podmíněná, nesprávná reakce těla na gluten (lepek), v jejímž důsledku dochází k poškození epitelových buněk střeva. Kvůli tomuto hendikepu mohou být živiny těžko vstřebávány. Lepek je obsažen v pšenici, žitu, ječmeni a ovsu. Po odstranění glutenu ze stravy se sliznice střeva poměrně rychle regeneruje a příznaky se zmírní či zmizí. Jedná se o autoimunitní celoživotní onemocnění. Spouštěčem je lepek, předpokládá se těsná genetická vazba s rozvojem specifické autoimunitní reakce (AtTGA).

Jaké jsou formy celiakie?

1. Klasická podoba – nejznámější, u které se vyskytují veškeré klinické příznaky a atrofické změny ve sliznici. Typické příznaky jsou průjmy, bolesti břicha, úbytek na váze, nechuť k jídlu.

2. Atypická podoba – příznaky mimo trávicí soustavu, např. omezení růstu, anémie, defekty zubní skloviny, emocionální poruchy.

3. Němá podoba – když nejsou evidentní příznaky nemoci, teprve po diagnostice se ukáže podezření na celiakii. V této skupině jsou často příbuzní nemocných celiakií, u nichž jsou nalezeny protilátky v rámci rodinné anamnézy. Takoví pacienti si teprve po zavedení bezlepkové diety všímají zlepšení psychické kondice, zmizení flatulencí, cítí se lépe.

4. Utajená podoba – u nemocných s genetickými predispozicemi pro výskyt nemoci, u nichž během vyšetřování nezjišťujeme změny, ale u nichž se v minulosti vyskytovaly nebo se v budoucnosti vyskytnou klinické příznaky a změny ve sliznici tenkého střeva. U takových osob zjišťujeme výskyt sérologických markérů celiakie.

5. Potenciální – genetická predispozice pro výskyt nemoci.4. Klasická podoba nemoci se vyskytuje v Evropě průměrně s frekvencí 1:200 – 1:250. Klinické příznaky se mohou objevit v každém věku, po různě dlouhé době expozice na gluten. Výskyt příznaků může být opožděn, pokud je dítě dlouhodobě kojené, brzké zavedení glutenu do stravy může proces nemoci urychlit. V současnosti je celiakie diagnostikována nejčastěji u dětí ve školním a předškolním věku. Faktorem ovlivňujícím výskyt příznaků může být rotavirová infekce, nebo jiná nemoc např. cukrovka. Diagnostika nemoci může spočívat na základě klinických symptomů, krevních zkoušek – sérologických markérů celiakie a biopsie sliznice tenkého střeva.

Celiakie v otázkách:

Co je to gluten (lepek)?

• Gluten je protein přítomný v některých obilovinách jako pšenice, oves, ječmen, žito, špalda, kamut, a triticale. Nutriční hodnota glutenu je velmi nízká. Hlavní funkcí tohoto proteinu je, že funguje jako „pojidlo“, drží pohromadě obilnou mouku, takže je z ní možné vyrábět chléb. 

Celiakie je dědičná choroba?

• Celiakie se vyskytuje 10krát více u příbuzných ve srovnání s ostatní běžnou populací. Proč tomu tak je, ještě není plně známo. Podíl životního prostředí na výskytu nemoci lze naopak zjistit z výskytu glutenu v jídelníčku. Celiakie je složitá patologie, způsobená celou „mozaikou“ dědičných faktorů, i faktorů, které vyplývají z životního prostředí. 

Jak se celiakie projevuje?

• Nejnápadnějšími příznaky jsou průjem, ubývání na váze a na síle, nadýmání a bolesti břicha, zvracení, u dětí také zpomalený růst. Jindy jsou to příznaky zdánlivě s trávicím ústrojím nesouvisející, jako anémie, osteoporóza, vynechávání menstruace, nedostatek vitamínů a minerálních solí, nebo to jsou příznaky dalších přidružených patologií. Celiakie se však často neprojeví naprosto jednoznačně, při diagnostikování musí být vzaty v potaz její různé projevy. Různé klinické projevy celiakie lze rozdělit na případy typické, u nichž lze zaznamenat jasné příznaky poruch trávícího ústrojí (těch je dnes ale méně). Častěji se však vyskytují atypické případy, pro něž jsou příznačné nejasné projevy, jako například dráždivý tračník. Dalším častým příznakem je nedostatek železa. 

Cukrovka a celiakie?

• 5–10 % pacientů s cukrovkou typu I (závislí na inzulínu) trpí také celiakií. K léčbě těchto dvou poruch je nezbytné přísně dodržovat dietu, která však není naprosto omezující. Dnes se totiž diabetikovi s přidruženou celiakií i bez ní doporučuje, aby se stravoval normálně, pokud jde o celkové množství přijímaných kalorií i proteinů, cukrů a tuků. Aby po jídle příliš nestoupla glykémie, doporučuje se konzumovat složené sacharidy (chléb, těstoviny, samozřejmě bezlepkové) a potraviny bohaté na vlákniny (zelenina, luštěniny a čerstvé ovoce). Potraviny s obsahem jednoduchých cukrů (sladkosti)lze konzumovat, ale střídmě. Z tuků je lépe volit tuky rostlinné (např. panenský olivový olej) a tuky bohaté na nenasycené kyseliny (např. některé mořské ryby), neboť příznivě ovlivňují hladinu cholesterolu v krvi. Nakonec je třeba připomenout, že léčba celiakie příznivě působí i na léčbu cukrovky, protože napomáhá lépe kontrolovat látkovou výměnu, případně i snížit potřebu inzulínu; pomáhá i při prevenci případných „tichých“ komplikací, jako jsou chudokrevnost a osteoporóza. 

Jak vzniká intolerance laktozy? 

• Jedinec postižený celiakií může ještě před určením diagnózy vykazovat intoleranci laktózy, zaviněnou rozsáhlým poničením střevní sliznice. Přesto však může intolerance laktózy do jisté míry přetrvávat i po zahájení léčby celiakie, i když se již střevní sliznice dostatečně zregenerovala. To může být způsobeno nedostatkem enzymů genetického původu, což je dost běžné u populace hlavně v jižní Evropě a nemá to nic společného s celiakií jako takovou. V těchto případech může konzumace především plnotučného mléka působit příznaky, jako jsou bolesti břicha a plynatost. Tato porucha se léčí tak, že se z jídelníčku odstraní potraviny bohaté na laktózu, jako jsou plnotučné mléko a smetanové zmrzliny. Doporučuje se nahradit plnotučné mléko mlékem s nízkým obsahem laktózy. Jelikož střeva si uchovávají schopnost strávit malé množství laktózy, v běžných případech obvykle není problém s jinými mléčnými výrobky, jako jsou jogurty a sýry a mléčné sušenky. Avšak osoby, které na laktózu reagují velmi citlivě, se musí vzdát veškerých mléčných výrobků.Objevuje se ve spojitosti s celiakií,ale má jiné příčiny. 

Jaké jsou pozitivní účinky bezlepkové diety?

•  Po nasazení diety vymizí klinické příznaky, vyšetření protilátek má normální výsledky a střevní sliznice se stabilizuje do normálního stavu. U osoby s typickými příznaky jsou účinky terapie zázračné: za několik dní se vylepší chuť k jídlu i celková nálada, postupně se odstraní i průjmy a u dětí se opět dostaví přirozený růst. I případné poruchy látkové výměny, jako například nedostatek minerálních solí v kostech či nedostatek železa s následnou chudokrevností, se pomalu upravují. Včasná léčba dietou snižuje především riziko dlouhodobých komplikací, „nevynuluje“ však všechny možnosti výskytu případných patologií imunitního systému, které se někdy přidružují. Mezi ně patří například porucha funkce štítné žlázy. 

Jaká bezpečnostní pravidla je potřeba dodržovat v kuchyni?

• Zvolte suroviny, které určitě neobsahují lepek. Zamezte kontaktu pokrmů se zamoučenýma rukama nebo neumytým nádobím a náčiním (mísy, vařečky, odkapávače na těstoviny, hrnce, atd.), které byly v kontaktu se zakázanými pokrmy. Nepokládejte pokrmy přímo na kontaminované plochy, jako jsou pracovní plocha kuchyňské linky, plechy na pečení, dno trouby, plocha sporáku či rošt. Vyčistěte je vždy před započetím práce. Nepoužívejte fritovací olej, který byl předtím použit pro jídla obsahující lepek. Nepoužívejte na vaření vodu, která již byla použita k vaření těstovin s lepkem. Na varné desky či plochy, které mohou být kontaminovány, používejte papír na pečení či alobal. 

Jak připravovat pokrm, v němž určitě nebude lepek?

• Celiakie není jej nemoc, ale je to způsob života. Vždyť také po zahájení léčby se psychosomatický zdravotní stav citelně zlepšuje, ale je třeba naučit se žít s pravidly spojenými s novým dietním režimem. Velký výběr bezlepkových produktů, které jsou v současné době dodávány na trh specializovanými potravinářskými firmami, značně přispěl ke zvýšení kvality života osob s celiakií. Bezlepkové potraviny jsou stále snadněji dostupné. Tíha dietních omezení se projevuje při stravování mimo domov, protože v podnicích veřejného stravování (závodních jídelnách, bufetech, restauracích) jsou bezlepková jídla či svačiny stále ještě dosti nedostatkovým zbožím. I tak lze říci, že se situace rok od roku zlepšuje, o což se snažili spolky pacientů.

Celiakie a škola

• Některé školy jsou schopny zajistit dětem s celiakií stravování. Přesto je však nezbytné, aby si rodiče dítěte ověřili, zda jsou učitelky i zaměstnanci kuchyně seznámeni s problémem. Stávající výběr bezlepkových výrobků umožňuje absolvovat bez problémů i takové akce, jako jsou školní výlety či narozeninové oslavy. 

Celiakie a dospívání?

• K porušování diety dochází spíše během dospívání, protože pro mnohé mladé je zatěžko přijmout, a hlavně před ostatními projevit, svou „stravovací odlišnost“. Častá absence příznaků může posílit tendenci k náhodným porušováním diety. Co v takových případech dělat? Správné je vyhnout se obviňování či ještě hůře zastrašování, lepší je naopak věnovat se správnému informování a postojům, které napomáhají lepšímu dodržování diety. Ve vybraných případech, zvláště když dochází ke konfliktům mezi mladými pacienty a jejich rodiči, je možné využít pomoc psychologa. Potíže v dospívání jsou většinou přechodného rázu a nevylučují možnost dosáhnout v průběhu času cíle — přijmutí života s celiakií.